Pantheon (francouzsky Panthéon de Paris) byl původně kostel, postavený na pokyn Ludvíka XV. Mělo to být jeho díky za zotavení z vážné nemoci. Chtěl tak nahradit rozpadající se kostel Sainte-Genevieve z 6. století. Dnes je Pantheon neoklasicistním pohřebištěm slavných osobností. V podzemí pohřebiště je krypta, v níž jsou pohřbeni významní francouzští umělci, myslitelé a vědci. Uloženi k věčnému spánku tu jsou ale i bezejmenní mniši. Pohřbeny jsou tu francouzské osobnosti jako je Pierre Curie, Marquis de Condorcet, Maria Curie-Skłodowska, Émile Zola, Victor Hugo, Voltaire, Honoré Mirabeau, vůdce odboje ve 2. světové válce Jean Moulin, tvůrce Pantheonu Soufflot a další. Je zde přes 70 hrobek. Kostel byl v průběhu Velké francouzské revoluce svatyní a v roce 1806 se z něj stal opět kostel. Pantheon leží kousek od Lucemburských zahrad. Roku 1885 zde vzniklo muzeum.
Jeho stavba byla započata v roce 1764. Stavby se ujal architekt Jacques-Germain Soufflot, který navrhoval také Hotel-Dieu v Lyonu. Konstrukci navrhl sám Soufflot, ale kvůli finančním potížím, dostavěl Pantheon ažjeho žák Jean-Baptiste Rondelet, který byl schopen předat stavbu lidu až v roce 1790. Kostel byl původně zasvěcený svaté Jenovéfě. V roce 1791 byl prohlášen za Národní chrám slávy určený význačným Francouzům. Mnoho lidí se snažilo o navrácení této památky mezi kostely, ale nepodařilo se tak.
Slavný Pantheon se nachází v Latinské čtvrti Paříže. Je 83 metrů vysoký a 110 metrů dlouhý. Pantheon je kombinací okrouhlého půdorysu spolu s portikem. Na reliéfu Pantheonu je vytesán nápis v překladu znamenající Velkým mužům od jejich vděčné vlasti. Nástěnné malby pocházející z 19. století jsou od umělce Pierra Puvise de Chavannes. Tyto nástěnné malby popisují životní příběh svaté Jenovéfy, patronky Paříže. Ta v roce 451 údajně ochránila silou svých motliteb město před nájezdem barbara Attily a jeho kmenu hunů. Najdeme tu také pomník uctívající památku filozofova Denise Diderota od Alphonse Terroira z roku 1925. Průčelí stavby připomíná chrám Pantheonu v Římě. Střechu a štít nese 22 sloupů v řeckém korintském řádu, stejně jako ten římský. Na rozdíl od vstupního průčelí, chodbu do krypty lemují sloupy, inspirované starořeckým nejstrožejším řádem a to dórským.
Pantheon je znám i jako místo, kde byl vědecky dokázán fakt, že se Země otáčí. Roku 1851 fyzik Léon Foucault postavil pod hlavní kupoli Pantheonu 67 metrů velké kyvadlo nesoucí jeho jméno. Závaží zavěšené na lanku kyvadla se rozkýve bez působení vnějších vlivů.
Jak se dopravit ke chrámu Pantheon?
K Pantheonu se dopravíte pomocí podzemní dráhy RER linky B s výstupní stanicí Luxemburg nebo linkou metra číslo 10 s výstupní stanicí Cardinal-Lemoine. Autobusem se k Pantheonu dostanete čísly 21, 27, 38, 58, 82, 83, 84, 85 nebo 89.