Bazilika Sacré-Coeur (kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova) je římskokatolický kostel nacházející se v hlavní francouzské metropoli, v Paříži. Bazilika stojí na vrcholu kopce Montmartre a nachází se v místech bývalého konventu a pensionátu Srdce Ježíšova u kostela Pána Ježíše. Původně to byl chrám smíření po prohrané válce mezi Francií a Pruskem a památka uctění padlých obětí v tomto krvavém konfliktu. Na tomto místě byl mimo jiné popraven první pařížský biskup, Sv. Dionýs, se svými dvěma přáteli.
Sacré-Coeur je postavena ve zcela jedinečném slohu, architekti dosáhli ideální kombinace byzantského a románského slohu. Má rovněž prvky renesance a maorského stylu. Proto je velmi originální a zajímavá. Někomu se líbí, někdo ji považuje za ošklivou. Má vzhled připomínající ,,šlehačkový dort‘‘. Ale navštívit byste ji určitě měli. Je to unikátní a krásná stavba Paříže. Hlavním architektem této unikátní stavby byl Paul Abadie, ovšem zásluhy patří i jeho příteli a pomocníkovi jménem Magne. Smícháním slohů reagoval Abadie na neo-barokní operu Garnier. Po jeho smrti se o dostavbu baziliky muselo postarat dalších pět architektů.
Základní kámen pochází z oblasti Château-Landon a byl položen za přítomnosti Maršála Mac-Mahona a ostatních hodnostářů. Bazilika má pět orientálních kopulí. Ve zvonici baziliky je slavný zvon „Savoyarde“. Zvon Savoyarde náleží mezi největší, nejtěžší a nejkrásnější zvony na světě, váží celých 19 tun. Zvonici nenavrhoval Abadie, ale právě jeho pomocník Lucien Magne. Na zvonici se začalo pracovat v roce 1904 a dokončena byla až poslední fázi výstavby. Zvonice má něco málo přes 80 metrů a na výšku. Bazilika má skvostnou sněhově bílou barvou. Je totiž postavena z velmi kvalitního travertinu. Tento kámen v dešti reaguje s vodou a funguje jako bělidlo. Kolem baziliky jsou krásné zahrady s fontánou. Ovšem asi nejpoutavějším prvkem interiéru je skvostná klenutá krypta. Dále interiér zkrášlují honosné bronzové reliéfy se scénami z poslední večeře a dalšími výjevy ze života Ježíše Krista, socha Krista žehnajícího lidem, socha Jany z Arku nebo socha sv. Ludvíka. Mezi zajímavé detaily patří například chrlič ve tvaru opice, monumentální mozaika, oltář zasvěcený sv. Radegundovi nebo vitráže věnované sv. Ludvíkovi.
Stavba byla započata roku 1875. Ještě v roce 1914 zůstávala bazilika stále nedokončena. Bohoslužby mohly začít až v roce 1919, až po první světové válce. Tohoto roku byla také zasvěcena Srdci Ježíšovu. Interiér baziliky Sacre Coeur tvoří mozaika Krista z let 1912 až 1922, která je v byzantském stylu. Autorem je Luc Olivier Merson. Mozaika je umístěna nad kněžištěm. Má údajně ukazovat oddanost Francie a Francouzů Kristovu srdci. V jedné z kaplí je také uloženo srdce Alexandra Legentila, kterým byl mecenášem celé výstavby baziliky Sacré-Coeur.
Po Eiffelově věži je bazilika druhou nejvyšší vyhlídkou v Paříži. Do nejvyššího bodu kopule vede celých 234 schodů a z vrcholu je možno, při ideální viditelnosti, dohlédnout až do vzdálenosti 48 kilometrů.
Jak se dopravit k bazilice Sacré-Coeur?
Na vrchol kopce Montmartr se dostanete krásnou vycházkou pěšky. Z autobusových linek tam jezdí linka číslo 30, 54, 80 a 85 nebo speciální Montmartrobus. K nejbližším stanicím metra patří Anvers na lince číslo 2 a stanice Abbesses a Lamark Caulaincourt na lince číslo 12. Jezdí tu také speciální lanovka, na kterou Vám vystačí obyčejný lístek z metra.